Dnes se otevřely dveře u kanceláře a nakoukl drobný starší pán.

"Mohu dál, bez objednání? Jistě, pojďte a posaďte se!" Sedl si a po chvílí se slzami v očích, začal popisovat svou situaci. Přes sedmdesát let, úplně malý důchod, dluhy za pár desítek tisíc, ale dvě exekuce. Tím pádem, již začaly srážky z důchodu, pánovi chodí jen nezabavitelná částka a po zaplacení nájmu, mu prostředků moc nezbývá. Nejprve byl zkroušený a já si myslel, že jsou to jeho dluhy. Ale postupně se dostal k tomu, že pomáhal ručit vnukovi, který dluhy neplatil, dědovi to neřekl, zmizel neznámo kam a na dědu už přišla pak jen exekuce. To už nebyl zkroušený, ale pořádně rozčílený. Až jsem se o něj bál.

"Chtěl bych Vás poprosit o pomoc, jestli to půjde."

Hned od začátku jsem věděl, že tohle vyřešit nedokážu. Jen za služby insolvenčního správce se platí necelých 64. 500,- Kč. Pánovi exekutor sráží 155,- Kč. víc nemůže. Tím pádem, není schopen zaplatit ani 30% původního dluhu, natož náklady exekutora a insolvenčního správce. Jak mám tomuhle drobnému, třesoucímu se staříkovi říct, že mu nedokážu pomoct, protože neplní podmínky zákona.

Pomalu a opatrně jsem začal vysvětlovat, co vše je potřeba splnit k tomu, aby oddlužení dostal.

Když jsem se dostával k tomu, že mu řeknu že to nepůjde, předběhl mě. "Tak jestli to chápu správně, tak mi oddlužení nepovolí. Jediné co by Vám mohlo pomoci, je smlouva o důchodu." Řekl jsem a začal vysvětlovat o co jde. " Jsem na světě úplně sám a mám jen toho vnuka, který mě do toho dostal." Bylo asi pět vteřin úplné ticho. Ta věta mě odzbrojila. Poradil jsem mu, aby zažádal o zastavení exekucí pro nemajetnost, není to stoprocentní, ale věřím, že se to povede. Nabídl jsem mu, že mu žádost sepíšu. „S tím si poradím, tohle mě nenapadlo “ Řekl, usmál se, poděkoval a zeptal se, jestli něco dluží. "Nedlužíte nic." Podal mi ruku a pomalu vyšel ze dveří.

Kéž bych jednou dostal do rukou jeho vnuka !!!